Výšlap a do kopce??? No, to si děláte srandu ….
Začátek každé naší výpravy za poznáním a do přírody… Obvyklé slogany vzbuzující v dětech „obrovský zájem“ o cokoli, kde je nutno vyvinout pohyb…
Jeden ze zářijových pátečních dnů, který byl překrásný a slunný, přesně takový, jaký má na výšlap být. Procházka k Chalupské Slati. Po vystoupení z auta už se děti pustily do svačiny, takže byl pro ně výlet tím pádem u konce…. Už jedeme zpátky? Už jsme to viděly, tak co? Voda a bláto, no…. Několik projevů radosti bylo skutečně vtipných. To ještě děti netušily, že teta Milena bude chtít jít k pramenu Vltavy cestou, která vedla 6 km do kopce. Ani pozitivní motivace, že potom se zase půjde z kopce, nepomáhala…
Nejvtipnější na tom všem, že všechny děti do jednoho, si výlet tak neskutečně užily, část trasy dokonce se strejdou Jirkou běžely, smály se a zpívaly. Zdravily kolemjdoucí, kteří je chválili, jak jsou slušní a šikovní. Dokonce zapomněly, že mají mít špatnou náladu…
Příběh možná není zajímavý svým obsahem, ale tím, jak jsou děti „zvláštní bytosti“. Změna nálady a způsobu, kterým si výlet užily, je to nejzajímavější a pro nás se strejdou nejvtipnější.
Milena a Jirka – teta a strejda
