2021.05.07. Z ptačí perspektivy, aneb s nadhledem je svět krásnější
Konečně to přišlo. Sen se stal skutečností a po dlouhé odluce s „normálním světem“ jsme vyrazili všichni na společný víkend. Jeho součástí byl výlet na rozhledu Jarník, která je u Písku. Radost a to, jak moc se děti těšily, se nedá popsat. O toho bylo těžší je trošku umírnit.
První radost trochu opadla, když – světe div se – rozhledna je na kopci :). „Teto, a kolik to je kilometrů? Teto, a proč je to postavený takhle na kopci? Teto, mě už bolí nohy.“ Dotazy zodpovězeny, kopec vyšlápnutý. Na vrcholu nás měly čekat toasty se šunkou, ty ovšem děti „zlikvidovaly“ už v základním táboře, ale zbyla ještě bábovka.
Po tak dlouhém odloučení od běžného života, byl tento výlet jako dar za vše, co jsme museli zvládnout. Říkám vždy dětem, že musí být pozitivní. Po mém nástupu do DD byla tahle věta spíše k smíchu. Ale postupem času – například – Lucka – volá – „teto, slyšíte jak jsem pozitivní?“
Jsem na ni pyšná a na každé dítko, které se snaží najít na každém špatném, alespoň milimetr dobrý.
Na Covidu je pozitivní to, že si budeme vážit věcí, které nám dříve přišly jako samozřejmost.
Milena Barfusová DD Žíchovec
